Nejen hody na druhém společném tréninku s rodiči v Ústí nad Labem

   V březnu proběhl v naší přípravce náš druhý společný trénink rodičů s dětmi.

Tento trénink byl zaměřený na hody.

   Na začátku tréninku jsme si zahráli hru na popeláře. Dítě, které je určené jako popelář běhá po tělocvičně a za sebou tahá na švihadle přivázanou krabici. Po tělocvičně jsou rozházené pěnové míčky, a úkolem ostatních je míčky sbírat a snažit se je co nejrychleji naházet do krabice. Popeláři se po chvilce střídají. Tato hra děti vždy baví, a tentokrát si to užili společně s rodiči.

   Po zahřátí jsme se rozcvičili, a po rozcvičce jsme se rozdělili do tří skupin, které se přesunuly na připravená stanoviště. Na jednom stanovišti byly na zemi poskládané obruče do trojúhelníku, a v každé obruči bylo číslo, které označovalo počet bodů v dané obruči. Každý atlet a rodič měl tři pokusy, aby nasbíral hodem raketkou co nejvíce bodů. Na druhém stanovišti se házelo pěnovým oštěpem. Nebyl to však jen tak obyčejný hod. Na stojanu byla připevněna obruč, kterou bylo nutné oštěp prohodit. Každý měl opět tři pokusy. Poslední stanoviště byly hody pěnovým míčkem na velký gumový míč zavěšený ve vzduchu na laně. Také tady měli všichni k dispozici tři pokusy. Každý si vyzkoušel všechna stanoviště.

   Na konci jsme si zahrály hru na páchnoucí vejce. Děti a rodiče  jsme rozdělili na polovinu. Tělocvičnu jsme přepůlili lavičkami. Na každou polovinu tělocvičny jsme naházeli stejný počet míčků a úkolem rodičů a dětí bylo v daném časovém intervalu naházet co nejvíce míčků na polovinu protihráčů. Zvítězilo to družstvo, které po ukončení hry mělo na své polovině méně míčků.

  V závěru tréninku jsme se protáhli. Celý trénink nás provázela dobrá nálada, a všichni jsme si to skvěle užili.