“Šťastná štafeta” na třetím rodinném tréninku na pražské Spartě

3. společný trénink na pražské Spartě se uskutečnil ve středu 18.3.2026. Konečně jsme mohli ven. Ačkoliv svítilo sluníčko,  byla fakt zima. Foukalo a pocitová teplota byla pouze 5 C. Rodiče byli stateční, někteří tatínci dorazili jen v šortkách, ale vydrželi celý trénink.

Po pozdravu Běhej, házej, skákej rád… jsem si dali hru za zahřátí “Šťastná štafeta”, 3 družstva, 3 pěnové kostky, kloboučky a pet víčka. Na startu je kostka, 6 kloboučků, a co padne, tak běží s pet víčkem ke kloboučku – pointa je, které družstvo se protočí nejrychleji. Takže když nějakému družstvu padne 3x 1, a někomu 3x 6, tak je jasný vítěz. Šťastná štafeta proto, že družstvo musí mít štěstí na čísla :)) Družstvo které dopadlo 2 a 3,  dělali navíc cviky, angličáky, výskoky ze dřepu apod. Tentokrát to bylo vlastně za odměnu, protože se tím vlastně zahřáli. Družstva si mění pozice, takže to běželi minimálně 3x.

Pak  následovala společná rozcvička, propojení prvků rodič a dítě, byla to byla zábava, pak následovala abeceda s herními prvky na trávě.

Tentokrát jsem trénovali 2 doplňkové disciplín: vytrvalost 300m a hod na cíl.

 Začali jsem  vytrvalostí 300m, aby se všichni ještě trochu víc zahřáli. Běžel rodič a dítě, aby se děti naučily rozvrhnout si síly. Bylo to dobré, jen 2x dítě doběhlo dříve než rodič.

Druhá disciplína, trochu na vydýchání, byl hod na cíl. Házeli jsme raketku a využili jsme rozestavění kloboučků ze šťastné štafety, zase ve 3 dvojicích, a házeli postupně, na 1. klobouček, pak na 2 atd. vždy společně dítě a rodič. To byla také zábava, jak rodiče raketku neznají tak neodhadli vzdálenost a také vítr udělal svoje.

Nakonec jsem si zahráli všichni společně hru na babu, dítě a rodič ve dvojicích, předáš klobouček jiné dvojici než napočítám do 10, pak ho musí položit, a daná dvojic co nestihla předat má cvik navíc.

Nakonec jsme se společně protáhli a celý trénink jsme zakončili básničkou Běhej, skákej, házej…